HORSEMANSHIP

Světem obchází strašidlo Horsemanshipu. Před několika lety, když se začal ve větší míře objevovat takzvaný fenomén „zaříkávačů“, začalo se u nás vyskytovat i anglické slovo Horsemanship. Pro některé „koňaře“ se toto slovo stalo synonymem zbožňování, bez úsudku či vlastní rozlišovací schopnosti. Pro některé zase téměř sprostým slovem, neslučitelným s kvalitním tréninkem. Viděli jsme dost a chápeme jedny i druhé. Obliba této filosofie přitáhla velké množství spekulantů, kteří parazitují na lidské touze následovat a příslušet. Uvidíte velké show, utratíte několik tisíc a ani si nevšimnete, jak velká je nesrovnalost mezi jejich slovy a prací s koňmi. A tak se nedivím, když se někdo přijde zeptat: „Co to vlastně ten Horsemanship je?“
Nejprve je třeba vysvětlit, že souhrnný název metod a filosofie které se říká Horsemanship, je označení nepřiměřené a nepřesné. Znamená to v překladu vlastně jen jezdectví. Nic víc nic míň. Myslíme si také, že je trochu zavádějící i srovnání ve slovech tradiční trénink versus Horsemanship. Tradiční evropské jezdecké umění se vyvíjelo staletí a naleznete v něm mnoho dobrého pro koně i jezdce. Při našich  cestách po Státech byla naše první otázka: „Máte také u vás takový rozpor mezi něčím -tradičním- a Horsemanshipem? Oni vůbec nevěděli na co se ptáme. Často odpovídali: Horsemanship (jezdectví)  je buď dobrý nebo špatný.  

foto Věrka Marková

  
HORSEMANSHIP ztělesňuje jisté duchovní a filosofické přesvědčení, že kůň je cítící tvor s oprávněnými potřebami, inteligencí a emocemi.
Kurzy a semináře představující veřejnosti systém a filosofii se kterou kdysi přišel Tom Dorrance se začali objevovat jako houby po dešti. V sedmdesátých letech neměl tento způsob práce ještě žádné jméno. Bylo potřeba vše odlišit něčím co vyzývalo k použití povahových vlastností koně, spíše než s jejich bojováním. Takže o pár let později jeden z jeho studentů, mladý rodeový kovboj, se změnil v trenéra a s důvtipným darem k tlachání rozvezl tento přístup práce do všech koutů země. Nazval ho Natural Horsemanship (přirozené jezdectví) a toto označení padlo jako ulité. Puristé často argumentují nepřesností tohoto termínu. Prohlašují, že to co dělá člověk s koněm není nikdy přirozené. To však nevadí. Výraz Horsemanship nebo Natural Horsemanship je dnes výraz nejznámější.
Základem je vždy manipulace a práce s koněm ze země, a je to studium samo pro sebe. V minulosti to nebylo známé pod nějakým jménem a pokud vůbec se cvičilo ze země, bylo to obvykle přijato jako povrchní ošetření na cestě jezdeckého koně. Dnes práce ze země začíná v době narození koně a pokračuje celý jeho život.
Horsemanship dnes, je vlastně moderní verze slavné mravní zásady kapitána Etienne Beudanta (1863-1949): ptát se často, být šťasten s málem a odměnit vždy.
Koně nedbají o nějaké označení, ale můžete si být jisti, že také vědí, když se něco zvláštního povede.
Nemusíte se námi souhlasit, ale můžete o tom alespoň přemýšlet.    

Václav a Bára