Den odpočinku doma -( zrovna doma malujeme) a opět nakládám svého koně do vozíku a mířím do moravských krajů na jezdecký kurzík. První den mi trošku drhnul. To se mi stane vždy když se sejdou na kurzu úplní začátečníci, k tomu koně na kterých by bylo potřeba pracovat hodinku dvě v kruhovce a k tomu jezdci, co už cosi umějí a chtějí jezdit, jezdit a jezdit.
Neděle se mi však moc líbila. Lidičky co mají zájem učit se a jezdit. Cítím velký zájem všech zúčastněných něco se naučit a to se vždy dobře dělá. Dělali jsme těžké věci a nikdo to nevzdal. Snad mají nad čím dumat, když už mě nebou mít za zadkem.
Několik slov do řad účastníků si neodpustím.
1. Do domovské pořádající stáje: Vaše trenérka je poklad, važte si ji. Viděl jsem ji jezdit a viděl jsem ji učit. V obou případech ví naprosto přesně co dělá a umí to. Možná netušíte, ale něco takového a ještě v takové kombinaci najdete v Českých zemích je velmi, velmi zřídka. Hlídat, hýčkat  a nepouštět.
2. Pro paní co vařila obědy: Ještě jednou musím poděkovat. Byla to po čase zase fajn změna mít na kurzu takové dobroty.
3. Pro toho človíčka v dlouhém plášti: Přemýšlel jsem nad tím co jsi mi všechno chtěl sdělit. Nakonec jsem dospěl k závěru, že asi nic. Myšlenky které proběhly během soboty kolem nás by se dali shrnout asi takto: Já tomu rozumím lépe. Já už jsem ledacos vyhrál! Já to dělám jinak! Jsou to blbosti! Jinak nic moc pozitivního. Takovéhle reakce občas cítím na některých kurzech. Jednu věc vím naprosto jistě. Největší překážka na cestě k dobrému jezdectví bývá velké ego a nedostatek pokory. To se ale špatně vysvětluje.
4. Pro vás co jste seděli na koních: Rád se k vám vrátím byli jste bezvadní. Držte se.

Jo a ještě mi přišel majlík: 

Ahoj Vašku,

super kurz-moc děkujeme.

Co,že jsi to nás učil za kreace??? :-)


Comments

You must be logged in to post a comment.

Name (vyžadováno)

Email (vyžadováno)

Webová stránka

Speak your mind