Srp

9

Pozdrav z Kalifornie II

Srpen 9, 2010 | 3 Comments

Fiesta skončila a v nás zůstávají silné zážitky. Podařilo se natočit asi 10 hodin záznamů, tak snad bude možné celou tu atmosféru a to velké mistrovství těhle lidiček vtěsnat do nějakého přijatelného formátu.

V pondělí jsme dali sobě i Caldwellům odpočinkový den (bylo potřeba také ochutnat nějaké steaky v okolí Alturas) a od úterka začali natáčet nové Richardovo DVD. Byli jsme letos trošku PAF z této nabídky, proč zrovna my a proč ne nějaká americká firma. Richard to asi vystihl během natáčení větou: „Tuším, že tohle DVD bude moje nejlepší vzhledem k naší perfektní komunikaci. Ty nerozumíš mě, já nerozumím tobě a super nám to funguje.“

Vzhledem k letnímu počasí a hlavně kvůli ostrému Kalifornskému slunci, jsme vstávali každý den v pět hodin (to bylo něco pro mne) a od půl šesté se již natáčelo. Něco venku uprostřed šalvějových keříků, něco na jízdárně u Caldwellů. Byla to pro nás velká zkušenost. Tedy myslím filmařská. Jak udržet pozornost všech zúčastněných, jak sesynchronizovat práci dvou kamer, jednoho zvuku a několika koní.
V devět hodin stálo již slunce příliš vysoko, takže se muselo končit. Odpoledne v šest hodin se opět pokračovalo až do západu slunce. Únavné, ale také lehce povznášející – pohybovat s nejdním z nejlepších jezdcův oboru. („Richarde to bylo pěkné, ale chybělo nám slunce – udělej to z jiného úhlu ještě jednou!….). Ne vždy to bylo úplně bezpečné jak je vidět na fotce, kde náš kameraman Peter Dobeš visel i s kamerou na traktoru který se pomalu překlápěl sám od sebe směrem dolů.

Pět dní práce, natočeno přes 30 hodin jezdeckého umění Richarda Cladwella i s komentářem. Tohle se snad ještě nikomu v takové míře nepovedlo. Teď jen doufáme, že se to ve střižně nesprasí a pokud se to bude ve Státech líbit myslím, že máme otevřené dveře k natáčení dalších DVD i u jiných horsemanů.
Náš realizační team ve složení Barborka (rejža, catteringová služba, děvče pro všechno), Peter Dobeš – kamera, zvuk. Engi Dobešová ( foto, vytváření pohody) a já se opět osvědčil. 

V sobotu jsme ještě lehce brousili po severní Kalifornii a objížděli některá naše stará známá místa, domlouvali nějaké akce na příští rok a v neděli šup do letadla.
Bylo to velmi milé a příjemné setkání, zase po roce vidět všechny naše staré kamarády, dozvědět se stovky nových příběhů. Prožili jsme nějaká nová setkání a obdrželi pozvánku na další místa (nejvíce nás asi potěšil Sheridan ve Wyomingu), našli nějaké nové zajímavé materiály pro studium oboru, kterému se říká vaquero horsemanship. Když dá Bůh pokusíme se vše zprostředkovat i do Česka – pokud o to ještě alespoň pár lidí bude stát.
Líbí se mi nejvíc, jak jsou v Kalifornii některé věci jednoduché. O základních věcech se již asi dávno nediskutuje. Žádné spolky na ochranu koní, kopyt či na obranu nějakých speciálních vymyšleností. Žádné zaručeně pravé pravdy. Žádné speciální jezdecké pravdy. Každý se snaží jezdit podle odkazu svých předků a nikdo nehledá nějaké nové lepší alternatvivy, protože ti tátové a dědové to opravdu uměli a umí dodnes. Slovo Horsemanship se skloňuje na každém rohu v tom nejpěknějším slova smyslu. Prostě jezdecká pohodička. Jednou snad něco podobného dorazí i k nám. Možná…


Comments

You must be logged in to post a comment.

Name (vyžadováno)

Email (vyžadováno)

Webová stránka

Speak your mind